Velikonoce plné naděje ve farnostech otce Miroslava

Čtyřicet dní jsme procházeli křížovou cestou Pána Ježíše Krista, a to vždy pod vedením otce Miroslava, který nás ve čtvrtky duchovním zamyšlením provázel a o nedělích jsme se s farníky v prosbách střídali, aby mír se dostavil a Bůh lidi na víru obrátil. I když jsme byli blíž Svatému týdnu, víme, že stále na zemi putujeme, různé nezdary, pády i radosti zažíváme, soucit s druhými nás provází a úsměv často neschází. Duchovní slovo při mších vždy dodalo povzbuzení, máme se snažit více, dobré skutky konat a v modlitbách volat, nebe si tak zasloužit a Pána Boha velebit. „VÝBĚR JE NA KAŽDÉM Z NÁS,“ ozývalo se hlasitě kostelem, „CESTA JE OTEVŘENÁ PRO KAŽDÉHO ČLOVĚKA, MÁME NADĚJI V ŽIVOT, KTERÝ NEKONČÍ, V NEBI BOŽÍ LÁSKA PŘEBÝVÁ A RADOST ZŮSTÁVÁ.“

Svatostánky před Svatým týdnem zdobíme, uklízíme, ubrusy pereme a žehlíme, aby vše čisté bylo a Kristu se líbilo. Všichni farníci očistili svá srdce při svátosti smíření, také babičky, dědečkové v domovech důchodců v Kobylé i ve Vidnavě se modlili a svá srdce z prachu umyli. Pohled na kříž na Velký pátek nás vždy zastaví, ticho se rozhostí, v tu chvíli mluví samo srdce, ta vděčnost Bohu za Syna, který spasil svět a dal našemu životu směr a pár Božích pravidel. Poslušnost Mojžíše na Bílou sobotu zaujala, zvednutí ruky nad moře minulost vyřešila, důvěra v Boha je něha, ruka, která nás popohání, abychom nespali, ale ruce k dílu přidali a věrně pro Boha pracovali. Tato cesta se vyplatí, věčným životem nám vše jednou oplatí. Pán Ježíš z mrtvých vstal, v neděli v Bernarticích ALELUJA zaznělo, vše se znovu probudilo, dvě děti pokřtěny byly, Bohu se tak představily. A to není ještě konec, další dítko pokřtěno v neděli ve Vidnavě bude. V pondělí se proutek ohýbal a babičky otec Miroslav s úsměvem na charitě vymrskal. Milosrdenství Boží ať nás provází a naděje nikdy neschází, i když nám právě papež do nebe odchází…..

Marie Grabarczyková, www.ruzenec.cz