Jáhenské svěcení Vojtěcha Koláře na Maria Hilf

Maria Hilf – Poutní místo Panny Marie Pomocné u Zlatých Hor prožilo v neděli 28. září velkou premiéru. Vůbec poprvé se v tamním poutním kostele uskutečnilo jáhenské svěcení. Poutníci zaplnili nejen poutní kostel ale i podstatnou část ambitů a nádvoří poutního místa. Na začátku liturgie bohoslovce Vojtěcha Koláře přivítal rektor poutního místa P. Mariusz Jończyk a popřál mu, aby jeho služba směřovala k Matce Boží. Nového jáhna ke službě posvětil biskup Martin David: „Dnes jsi nás pozval sem do Zlatých hor. Svatý Augustin v jednom ze svých kázání napsal: ‘Shromážděte se u hor Písma Svatého. Zde je potěšení vašeho srdce, zde není nic jedovatého ani nestravitelného; zde jsou nejbohatší pastvy.‘ Přeji Ti, abys dokázal zvát lidi nejen do Zlatých Hor ale především na hory Písma, abys zdobil církev svou službou a konal dobro všem,“ zmínil biskup v promluvě.

A biskup zmínil také sv. Václava – patrona nedělního dne. „Srdce služebníka ovšem musí být připraveno i na ztrátu. Někdy možná ztrátu pohodlí, iluzí o vlastní důležitosti, někdy i na ztrátu popularity. Když se rozhoduješ pro službu, zároveň přijímáš riziko: že tě někdo nepochopí, že tě někdy odmítnou, že tvá věrnost bude znamenat osobní oběť. Ve spojení s Kristovým křížem není oběť zbytečná, jak ukazuje oběť Václavova.“

Účastníci pocházeli z různých skupin. Autobusem přijeli rodáci ze Svébohova, odkud jáhen pochází, a dalších obcí na Zábřežsku. Třeba paní Věrka: „Vojtu znám osobně, protože pocházím ze Svébohova a od dětství jsme se znali z kostela. Naši rodiče spolu kamarádí. Slavnost pro mě byla velmi dojemná. Když děkoval na závěr rodičům, rozplakala jsem se. Vojta má opravdu velký dar řeči,“ sdílela se pro diecézní média. Autobusem ze Zábřežska přijela také paní Ludmila: „Vojtěch je synem mé spolužačky a na jáhenském svěcení jsem ještě nikdy nebyla. Chtěla jsem se také podívat na Maria Hilf, naposledy jsem se tu podívala před třiceti lety, když se ještě stavěl kostel.“

Další velkou skupinu vypravila farnost Dolní Benešov, kam Vojtěch coby bohoslovec přijížděl za svým mentorem – P. Pavlem Kuchařem. Dolní Benešov spolu se Svébohovskými obstarali také hudební stránku liturgie. Nechyběli ani farníci z Ostravy-Poruby, kam Vojtěch Kolář nastoupí na své první působiště. A další hosté přijeli zdaleka – z Ukrajiny, kde Vojtěch lektoroval český jazyk, z Bulharska, kde pomáhal coby dobrovolník salesiánům a později vyučoval, nebo také z Německa a Itálie, kde studoval. Bulharština, ukrajinština, němčina i italština také zazněly při jeho děkovném slově na konci bohoslužby.

Na slavnostní bohoslužbu navázalo agapé pro všechny příchozí v ambitech poutního místa, varhanní soirée a hudba i šum mnoha mezilidských rozhovorů zněly poutním místem až do setmění. Po devatenácté hodině pak Vojtěch ještě naposled v tomto dni oblékl jáhenskou dalmatiku a vydal se vést modlitbu zpívaného kompletáře.

Text: Ondřej Elbel (www.doo.cz), foto: Petr Novák / Člověk a Víra