„Rozhodl jsem se vyhlásit na pátek 27. října den postu a modliteb,“ ohlásil papež. Bude to „den pokání, ke kterému vyzývám sestry a bratry nejrůznějších křesťanských denominací, příslušníky jiných náboženství a všechny, kterým leží na srdci otázka míru ve světě, aby se připojili podle svého uvážení,“ pokračoval Svatý otec. Vigilie se uskuteční v 18 hodin na Svatopetrském náměstí, kde se věřící připojí k papeži a zúčastní se „hodiny modlitby v duchu pokání, aby vyprosili mír v naší době, mír v tomto světě. Žádám všechny jednotlivé církve, aby se zapojily a uspořádaly podobné aktivity, do nichž se zapojí Boží lid,“ uvedl papež.

Jimena cestovala do Lisabonu z Madridu se skupinou dalších mladých věřících. V předchozích dnech zorganizovali příbuzní a známí mladé ženy modlitební novénu k Panně Marii Sněžné, jejíž svátek připadá na 5. srpna, tedy ve stejný den, kdy se jí vrátil zrak. Jimena dva a půl roku trpěla téměř slepotou kvůli krátkozrakosti, která ji způsobila 95% ztrátu zraku. Ráno 5. srpna, kdy se Svatý otec modlil růženec ve Fatimě, obdržela Jimena „velký dar od Panny Marie“, jak to sama popisuje.

Přinášíme výzvu Mons.Jana Graubnera, předsedy České biskupské konference, ke sbírce na pomoc pronásledovaným křesťanům, která proběhne na 6. neděli velikonoční, 14. května 2023.

Drazí bratři a sestry,

už tradičně se v kostelích České republiky na šestou neděli velikonoční koná Sbírka na pomoc pronásledovaným křesťanům a dalším potřebným. V minulém roce sbírka vynesla 8 783 220 Kč. Upřímně Vám děkujeme za vaši velkorysou štědrost. Na základě rozhodnutí České biskupské konference je výnos dělen na dvě poloviny. Jedna z nich jde na spolufinancování projektů v regionech, kde se pomáhá křesťanům i nekřesťanům, a druhá cíleně na pomoc křesťanské komunitě.

Drazí bratři a sestry!

Matoušovo, Markovo a Lukášovo evangelium shodně líčí událost Ježíšova proměnění. Ta je Pánovou odpovědí na nepochopení jeho učedníků. Krátce předtím totiž došlo k vážnému střetu mezi Mistrem a Šimonem Petrem, který poté, co vyznal víru v Ježíše jako Krista, Božího Syna, odmítl jeho předpověď umučení a kříže. Ježíš ho důrazně pokáral: „Jdi mi z očí, satane! Pohoršuješ mě, neboť nemáš na mysli věci božské, ale lidské!“ (Mt 16,23). Následně „po šesti dnech vzal Ježíš s sebou Petra, Jakuba a jeho bratra Jana a vyvedl je na vysokou horu, aby byli sami“ (Mt 17,1).

Diecézní katechetické centrum v Brně připravilo jako každoročně brožurku Malý průvodce postní dobou. Oblíbený průvodce nabízí opět pro každý všední den citát z Bible a krátký duchovní impuls inspirovaný slovy papeže Františka. Zájemci mohou využít také elektronickou aplikaci průvodce a zdarma si ji stáhnout do svých mobilních zařízení. K dispozici je varianta jak pro Android, tak pro iOS.

Z Prahy, kde se koná kontinentální shromáždění Synody biskupů, vyjadřují církve v Evropě svou blízkost lidem v jižním Turecku a severní Sýrii, kteří byli v noci na 6. února těžce postiženi zemětřesením. Obrovský počet mrtvých – a množství obětí se bude zvyšovat -, zkáza a utrpení tolika lidí nás hluboce zasáhly a dotkly se našich duší. Je to hluboká rána, která se v Sýrii přidává k ráně války, jež tam zuří již dvanáct let. Jsme nablízku společenství vikariátu Iskenderun, kterému byla zničena katedrála, naštěstí bez obětí na lidských životech. Naše myšlenky směřují k Anatolskému vikariátu, který prožívá těžkou situaci zkázy. Sledujeme Aleppo, město, které bylo zmučeno během války v Sýrii a nyní zažívá další mučednictví.

„Se zármutkem vám oznamuji, že emeritní papež Benedikt XVI. zemřel 31. prosince 2022 v 9:34 v klášteře Mater Ecclesiae ve Vatikánu. Další informace budou poskytnuty co nejdříve,“ uvedl vatikánský mluvčí Mattieo Bruni v písemném prohlášení.

Životopis emeritního papeže Benedikta XVI.

Joseph Ratzinger se narodil na Bílou sobotu, 16. dubna 1927, v bavorském Marktl am Inn jen několik kilometrů od rakouských hranic jako třetí a nejmladší dítě Josepha a Marie Ratzingerových. Dětství a dospívání prožil v německém městečku Traunstein, asi 20 km od Salzburku. Ke konci druhé světové války byl povolán do služby protiletecké obrany a později byl zařazen do výcviku v pozemních jednotkách…

Modleme se za představitele Ruské federace, aby zastavili spirálu násilí a smrti na Ukrajině, i za představitele Ukrajiny, aby zůstali otevřeni seriózním návrhům na mír. Papež František o první říjnové neděli s odkazem na Pannu Marii Růžencovou z Pompejí věnoval celý svůj projev výzvě k ukončení války na Ukrajině. Připomněl to, co řekl na závěr mše svaté při své nedávné cestě do Kazachstánu: „Nezvykejme si na válku, nerezignujme!“ Podobně ruští katoličtí biskupové po částečné mobilizaci Ruské federace dne 21. září vydali prohlášení, v němž podrobně popisují učení církve o válce. „Válka nikdy nebyla a ani nebude prostředkem k řešení problémů mezi národy.“ Citovali nezapomenutelnou výzvu Pia XII. během druhé světové války: „Nic není ztraceno mírem, vše je ztraceno válkou.“

Drazí věřící, sestry a bratři,

období letošních podzimních voleb do obecních zastupitelstev a do části Senátu je poznamenáno následky pandemie covidu, válkou na Ukrajině a s tím související neradostnou ekonomickou situací. Tyto i další vlivy vedou k sílícímu sociálnímu napětí ve společnosti. Jako křesťané nikdy nezapomínejme, že náš život je cesta za Pravdou a s Pravdou, totiž s Kristem, který je „cesta, pravda a život“ (Jan 14,6). Není na místě doporučovat koho volit a koho ne, protože to není úlohou pastýřů církve, a protože situace v každé obci je jiná. Apelujeme však na Vás, abyste věnovali svou pozornost těm, kdo se nějakým způsobem již osvědčili ve službě svým spoluobčanům a také těm, kteří nepřinášejí příliš jednoduchá řešení a nestaví se do role spasitelů.

Celkem 66 charitních poraden rozesetých na území Česka je připraveno od 1. září do 30. listopadu letošního roku pomáhat dlužníkům veřejnoprávních institucí, státních a polostátních firem umořit vysoké úroky, penále a náklady na exekuce, které mnohdy několikanásobně přesahují samotnou výši dluhu a pro dlužníky a jejich rodiny jsou ekonomicky likvidační. Dlužníci, kteří se chtějí zbavit svých dluhů, mají příležitost využít mimořádnou „dluhovou amnestii“ v rámci Milostivého léta II.