Rok po povodních v kostele Panny Marie v Hukovicích

Vzpomínky na loňské ničivé povodně na Jesenicku se jen tak nevymažou z naší paměti. Voda tehdy bořila, přinášela zkázu a zanechala po sobě hluboké stopy. Právě proto se v sobotu 13. září ve 14:00 konala v kostele Panny Marie slavnostní mše svatá. Lidé se zde sešli, aby vzpomínali a děkovali. Děkovali za to, že se s touto pohromou dokázali vypořádat. Za hasiče, kteří nasazovali své životy, a za dobrovolníky z celé republiky, kteří přijeli pomoci s úklidem zatopených domů. Každý z přítomných by mohl vyprávět svůj vlastní příběh o síle, kterou v sobě tehdy našel.

Otec Miroslav ve svém dojemném kázání, inspirovaném svátkem Povýšení svatého Kříže, promluvil o našem vztahu k utrpení. „Často prosíme jen za štěstí, zdraví a peníze. Ale smyslem našeho života je dojít do nebe, kde nás čeká pravý život. K tomu patří i náš kříž. Nemůžeme se vyhnout stáří, nemocem ani povodním. Věřící člověk, který se modlí od srdce, Bohu nic nevyčítá. Místo toho se stává soucitným a pokorným a ještě víc se přimkne k Bohu. Sám Ježíš na kříži nikomu nic nevyčítal, ale prosil Boha o odpuštění. Jsem já takový? Umím neobviňovat a přát druhým dobro?“ Pan farář nás pak provedl bolestným růžencem a ukázal, jak modlitba ‚Zdrávas Maria‘ dokáže zahnat strachy a křivdy a přinést do našich srdcí soucit. „Nevyčítám, ale přijímám Boží vůli,“ zdůraznil. „Do každé modlitby přidejme: ‚Ne má, ale tvá vůle, Bože, ať se stane.‘“

Po mši svaté se průvod vydal ke dvěma novým symbolům Velké Kraše, které připomínají sílu lidské vůle. Nejprve jsme se zastavili u nově vybudované obecní zvonice, kterou představil starosta Jiří Vodička. Sám si na zvon osobně zazvonil pro štěstí. Zvonici vytvořil tesař Martin Glombíček, který na ni vytesal nápis: „Nejdůležitější věci nejsou věci…“ Lidé si v ní mohou zazvonit, kdykoli budou chtít. Zvoničku slavnostně požehnal otec Miroslav.

Dalším bodem byla cesta k památníku. Pan Jan Polášek opracoval dva kameny, které byly součástí mostu zničeného povodněmi, a symbolicky do nich vryl déšť a vodu. Pomník je umístěn hned vedle domu paní Jonášové, který musel být po povodni zdemolován. Na pamětní desce je jasné poselství: „Během povodní v září 2024 měla voda sílu zlomit stromy, odnést mosty, zbořit domy. Zdolat lidskou vůli a soudržnost se jí ale nepodařilo.“ Tento památník, který požehnal pan farář, má být připomínkou otevřených lidských srdcí a pomocných rukou, které stály u zrodu obnovy Velké Kraše. Celá událost bude zaznamenána do naší  farní kroniky.

Odpoledne a večer se pak Hukovické hody proměnily v oslavu života a společenství. Konala se hasičská soutěž, vystoupil Alan Grézl i revival skupiny Abba. Celým dnem provázel DJ Boro, který roztančil všechny přítomné, a zábava nekončila ani po půlnoci. Diskotéka trvala až do ranních hodin, aby všichni mohli oslavit život a nové začátky.

Marie G., www.ruzenec.cz